Když si pan Pavel Novák všiml, že ho svědí kůže, napadlo ho, že si domů přinesl štěnice. Žije v paneláku v centru Prahy, kde se čas od času podobné problémy objevily. Po prvních červených pupíncích, které mu naskákaly na rukou a trupu, začal jednat – důkladně uklidil byt, zakoupil insekticidy, vyměnil lůžkoviny a vysával s nebývalou pravidelností.

Přesto se jeho stav nelepšil – svědění neustávalo, pupínky se zvětšovaly, a co hůř, na některých místech se objevily tvrdé strupy a temná, nateklá ložiska.

Nakonec ho blízcí přiměli k návštěvě dermatologa.

Doktor Karel Svoboda, ostřílený kožní specialista, měl za sebou desítky neobvyklých diagnóz. Ale to, co spatřil u Pavla, ho vyvedlo z míry. Léze na kůži nevypadaly jako typická reakce na bodnutí hmyzem – byly rozsáhlé, nepravidelné a na první pohled znepokojivé.

Když si vyrážku prohlédl pod lupou, ztuhl. Zánětlivá ložiska byla prorůstána jakýmisi jemnými strukturami – a některé z nich se zdály být v pohybu.

Okamžitě odebral vzorky a zajistil speciální testování.

Diagnóza byla šokující: Pavla nenapadly štěnice, ale velmi vzácný druh parazitických larev, které se dokáží zavrtat do lidské kůže, vytvářet v ní spletité tunely a přežívat uvnitř těla. Lékaře znepokojilo i to, že larvy jakoby vytvářely obrazce – vzory, které vypadaly jako kód nebo značky.

Původ infekce se nepodařilo s jistotou určit, ale jedním z vysvětlení bylo, že larvy mohly být přivezeny v zásilce z tropických oblastí.

Pavla ihned hospitalizovali a zahájili intenzivní léčbu. Bylo nutné použít speciální antiparazitární přípravky, které nejsou běžně dostupné na českém trhu. Jeho případ vyvolal bouřlivou reakci nejen mezi lékaři, ale i ve veřejnosti.

Diskutovalo se o dopadech globalizace a o tom, jak snadno se do Evropy mohou dostat neznámé organismy ohrožující lidské zdraví.

Pavel se pomalu zotavuje, ale jeho případ zůstává výstražným příběhem.

Doktor Svoboda situaci komentoval slovy:
„Za každým zdánlivě banálním příznakem se může skrývat něco, co nečekáme – někdy až děsivá realita.“