V jedné malé vesnici měl být ten den oslavou, ale pro mladou nevěstu se proměnil v oběť. Anja, křehká, ale odhodlaná dívka, stála v bílých šatech před oltářem a řekla své „ano“ Michajlovičovi – bohatému muži, který byl o mnoho let starší než ona – jen aby zachránila svou rodinu před zkázou. Slzy jí stékaly po tvářích a hosté si mysleli, že jsou to slzy štěstí.

Zvonily zvony, ozýval se potlesk, ale v její duši zněl jen výkřik zoufalství. Kráčela uličkou s třesoucími se koleny, vědoma si, že její budoucnost nyní patří muži, který by mohl být jejím dědečkem.

Manželství postavené na strachu a mlčení

Malý vesnický kostel zářil světlem svíček. Vedle ní stál Michajlovič, jeho stříbrné vlasy se leskly v plamenech. Když jí nasadil zlatý prsten, Anja cítila, že je to víc pouto než symbol lásky.

Její nejbližší přítelkyně jí pošeptala: „Jsi silná, pamatuj si to.“ Ale síla ji opouštěla každou minutou. Věděla, že to není láska, ale oběť. Oběť, aby její rodiče nepřišli o domov, aby její bratři měli budoucnost.

Nový domov — cizí svět

Po obřadu ji muž odvezl do své městské vily. Mramorové podlahy, vysoké stropy, služebnictvo, které se klanělo, když ji spatřilo. Všechno to ji dusilo. Jako z pohádky, ale nebyla její.

Její jednoduché vesnické boty vypadaly směšně mezi leskem paláce. A slova Michajloviče – „Zvykneš si, chce to čas“ – ji nijak neutěšila.

Noc neklidu

Večer se Anja zavřela ve svém pokoji. Poprvé během dne si lehla na postel a nechala slzy volně téct. Ale spánek nepřicházel. Myšlenky na minulost a strach z budoucnosti ji dusily.

A pak to uslyšela: zvuk tekoucí vody. Tiché zurčení z koupelny. V tichu vily zněl ten zvuk děsivě hlasitě.

Srdce jí začalo bít jako o závod. Co když se mu něco stalo? Není přece mladý… možná potřebuje pomoc.

Oblékla si tenký župan, bosa vyšla do temné chodby a zastavila se před dveřmi, ze kterých vycházelo světlo. Ruka se jí zachvěla na klice.

Šokující odhalení

Když otevřela dveře, její svět se zhroutil.

Před zrcadlem nestál stařec, za kterého se toho dne provdala. Postava, kterou viděla, měla silná ramena, hladkou pokožku, oči se zvláštním leskem. Šedé vlasy zmizely, nahrazené hustými tmavými vlasy.

V ruce držel sklenici s neznámou tekutinou. Každý doušek měnil jeho vzhled: vrásky mizely, tvář se omlazovala, tělo sílilo.

Anja ustoupila dozadu, srdce jí bušilo do spánků. Krev jí ztuhla v žilách. To nebyl muž, za kterého si myslela, že se provdala. To byl cizinec — se strašným tajemstvím.

Nebezpečná pravda

Tu noc Anja pochopila: nevdala se jen za bohatého starce. Svázala svůj osud s mužem, který skrývá něco nepřijatelného.

Co to bylo? Elixír? Kletba? Tajná dohoda s časem? Nevěděla. Ale jedno bylo jisté: její život už nikdy nebude stejný.

Závěr

Příběh Anji není jen o dívce donucené k oběti. Je o tajemstvích skrytých za zavřenými dveřmi, o volbách učiněných v zoufalství a o hrůze, která začíná právě tam, kde všichni očekávají štěstí.

Pro ni svatební noc nebyla začátkem milostného života, ale vstupem do noční můry. Protože někdy je pravda děsivější než jakákoli lež.