Den před svatbou se Filip, milovník dobrodružství a přírody, vydal na krátký výlet do blízkých bažin. Potřeboval si vyčistit hlavu a na chvíli uniknout shonu kolem svatebních příprav. V blátě u řeky však narazil na něco naprosto nečekaného — malé tygří mládě, sotva dýchající, zoufale se zmítající v bahně. Bez váhání ho vytáhl, zabalil do bundy a rozhodl se, že ho později odveze do záchranné stanice. Co ale neviděl, byly dvě jantarové oči, které ho tiše sledovaly zpoza rákosí. Oči tygří matky.

Následující ráno probíhalo podle plánu. Hosté přicházeli, hudba zněla slavnostně, nevěsta kráčela uličkou s úsměvem. Všechno bylo dokonalé — až do chvíle, kdy se pod jejími šaty začalo něco nepatrně hýbat. Nejprve sotva znatelně. Pak stále výrazněji.

Nevěsta zůstala stát jako socha, ženich zbledl a někdo z hostů vykřikl. Ze spodničky se náhle vysoukal malý pruhovaný tvor a tiše zamňoukal. Všude kolem zazněl smích, překvapení a naprostý zmatek. Ale pak se z dálky ozvalo něco mnohem znepokojivějšího — hluboké, zlověstné zavrčení.

To největší překvapení svatebního dne ale teprve mělo přijít.