Písek, žár a klid. Bylo krátce po třetí hodině odpoledne, když dálniční hlídka na arizonské silnici mezi Kingmanem a Flagstaffem zaznamenala zvýšený provoz. V oblasti, kde se běžně nestane téměř nic, došlo k události, která se navždy vryje do paměti všech zúčastněných.
David Navrátil, český policista ve službě v rámci výměnného programu v USA, právě ukončoval kontrolu jednoho vozu, když jeho radar zachytil černý sedan překračující povolenou rychlost — jel přes 120 km/h, ačkoliv limit byl jen 90.
Neváhal. Zapnul majáky, sirénu a brzy měl vozidlo na krajnici. Silnice byla rovná, přehledná, zásah vypadal rutinně. Policista vystoupil, oslovil řidiče a vyžádal si doklady.
Pak ale přišel okamžik, který všechno změnil.
Z dálky se ozvalo dunění motoru. Na obzoru se objevila bílá dodávka, která se k místu blížila vysokou rychlostí. Nikdo si neuvědomil, jak vážné to je — dodávka nezpomalovala, nereagovala. Řidič nejspíš usnul nebo omdlel.
A pak to přišlo. Přímý náraz.
David byl sražen zezadu tak prudce, že letěl vzduchem. Narazil do zadní části kontrolovaného vozu a poté tvrdě dopadl na silnici. Dodávka pokračovala v pohybu, narazila do policejního auta, které se převrátilo. Všude prach, kouř a ticho.
Svědci vypověděli, že slyšeli jen dvě věci — náraz a výkřik.
Řidič sedanu, stále v šoku, okamžitě volal pomoc: „Byl přímo vedle mě. Mluvil na mě. A pak najednou… prostě zmizel.“
Navrátil přežil. Zázrak. Přesto utrpěl těžká zranění: otevřenou zlomeninu nohy, poranění páteře a otřes mozku. Díky rychlému zásahu záchranářů ale přežil. Tři týdny bojoval v kritickém stavu o život, poté se probral.
Dodávku řídil 19letý muž, který měl za sebou 700 km dlouhou jízdu bez přestávky. Za volantem usnul.
Tento incident vyvolal rozsáhlou odezvu. Jak v USA, tak v Česku se začalo diskutovat o bezpečnosti policistů v terénu. Navrhovaný zákon, inspirovaný touto nehodou, by mohl zavést povinnost zpomalit a přejet do jiného pruhu při míjení vozidel složek IZS — a to i mimo města.
David Navrátil se po několika měsících vrátil do vlasti. Fyzicky se zotavil, ale na psychické rány z onoho dne nezapomene nikdy.
„Nebyla to dopravní kontrola. Byla to válka. Proti rychlosti, únavě a lidské lhostejnosti,“ řekl později v rozhovoru.